kormidlo

Myslím si, že akútny stav Slovenska v súčasnosti už ani nie je potrebné viacej opisovať, ale predkladám vám otvorený list českého občana, napísaný prezidentovi Klausovi, ktorý by mohol byť presnou kópiou písanou aj nášmu slovenskému prezidentovi, ale od slovenského občana! A veľmi výstižne tento svoj list uzavrel týmto vtipom: Optimista sa učí anglicky, pesimista rusky a realista strieľať.

Dopis panu prezidentovi od jednoho z nás:

8. 1. 2011

Pane Prezidente,

musím Vás oslovit a vyslovit se k akutnímu problému. Za minulého režimu nebyla nejen svoboda slova, ale i ostatních lidských práv. Nyní se však naše země honosí přívlastkem demokratická a ani dnes si lidé zatím nezvykli na to, že odpor proti zvůli mocných je jejich základním legitimním právem. Dovoluji si ověřit toto právo demokratické společnosti otevřeným dopisem. Je určen nejen  Vám, ale i vládě a poslancům obou komor.

Můj selský rozum po vyslechnutí novoročního projevu, kdy jste poukazoval na to, jak to ti naši politici dělají špatně, mne zaskočil. Nějak mi Vaše slova nešla dohromady s Vaší politickou kariérou a působením ve vládě. Rychle jste zapomenul na to, že nejen oni, dnešní politici, ale i Vy jste byl spolutvůrcem všeho politického dění a vývoje po sametové revoluci. A tak jsem trošku zapřemýšlel jako sedlák nebo poslední návštěvník restaurace. Jako obyčejný občan tohoto státu. Už pan Werich složil písničku, kde se pělo: ,,Hej, pane králi, nebuď líný, vem hadry a běž mezi lid…“ Ne „vezmi lyže a jeď mezi ty bohaté do hor“!

Je dvacet let po revoluci. A země, která byla po roce 1990 téměř bez dluhů, ve mnoha výrobách téměř soběstačná, je dnes zadlužená tak, že nad tím zůstává rozum stát.

Ale není se čemu divit, když pan Kalousek hovořil výhledově v roce 2009 asi o 37 miliardách plánovaného schodku rozpočtu a ono nám to trošku sklouzlo pomalu na 170 miliard na letošní rok. To se povedlo vám, páni politici. 20 let vaší vlády je snad srovnatelných jen s dobou pobělohorskou, kdy Habsburkové tuto zemičku doslova vydrancovali. Stále slyšíme, že si musíme utahovat opasky a je nutné šetřit. Víte, páni politici, nějak se mi zdá, že vidím pořád stejné obličeje v tom našem politickém akváriu. Jednou jsem v té straně, podruhé v jiné, tudle změníme politickou tvář za jinou &scaro n;krabošku. Případně, je- li to účelné, vystoupím a budu se tvářit nadstranicky a jede se dál. Případně se do politiky dostane nějaký politický klaun jako Kateřina Jacques, to je patrně pro oživení. Občan u televize není hloupý a vidí, když si někdo plete pojem s průjmem a biomasu patrně považuje za produkt masného průmyslu.

Jenže ono to tak nejde dělat dál, jinak bude vláda muset zakázat vývoz dřeva, aby zbylo na deset milionů žebráckých holí…

Myslím, že když mi média dokola opakují, že jsem zadlužen a každý z nás neseme podíl na tomto dluhu, nějak se mi pění krev v žilách. Vy, páni politici, jste dělali rozhodnutí, kde se peníze vyhazovaly za prohrané arbitráže. Konsolidační banka, jako obří bezedná žumpa na peníze státu… Vaše politická rozhodnutí vedla k demilitarizaci našeho průmyslu a svět skočil po takovém tučném soustu. Náš, na tuto výrobu zařízený průmysl, šel ke dnu. Dnes kupujeme předražené Gripeny, nefunkční Pandury, armáda je moloch, který nedovede hospodařit s pořádn&y acute;m krajícem peněz. Už jen to, že má generální štáb a ministerstvo obrany tolik vojenských úředníků, že by se za to nemusel stydět ani Pentagon, je do nebe volající plýtvání penězi. Na tak malou zemičku jsme grandi, kteří mají neomezené prostředky. Kdybych jako občan hospodařil stejně jako vy, tak budu pro svoji rodinu zaměstnávat 50 nic nedělajících bodyguardů, 10 poradců pro dovolenou, 10 daňových poradců, 10 kadeřníků, 10 sekretářek, 10 šoférů, 10 zahradníků, budu si kupovat Ferrari, Bentleye, Porsche Cayen… Nemám na to, a proto jezdím ve Fiatu. Ale stát se chová jako neuvěřitelný boháč. Chce-li někdo v této zemi šetřit, musí začít nahoře, u politiků, ministrů, posl anců a senátorů a u našich úředníky přebujelých ministerstev, tam to začíná.

Neskutečně velká poslanecká základna jak dolní, tak horní komory. Máme tolik úředníků, jako kdybychom byli minimálně desetkrát větší zemí. Zbytečně opětovně vytvořené krajské úřady, které jsou svojí prací spíše kontraproduktivní…

Silná byrokracie je sice základem státu, ale nesmí ten stát doslova vyčerpávat a vysávat jako pijavice. Nerad bych se tady dotknul poctivě pracujících úředníků, kteří jsou nutnou součástí fungujícího státu, ale v daleko menším počtu. Hovořím o zbytečně vytvořených úřadech. Neboť když už se na jednom pracovišti vytvoří dostatek teplých místeček, tak si útulné státní zařízení začíná žít vlastním životem. Sami sobě dokáží vytvářet práci pro práci.

Ale co je dále důležité, když dělník udělá zmetek, tak ho zaplatí a je pohnán k zodpovědnosti. Nějak si nemohu vzpomenout, že by některý vládní úředník, či poslanci, kteří mnohdy s fakultním vzděláním z Plzně dělali kvalifikovaná rozhodnutí vedoucí k milionovým a miliardovým ztrátám, byli pohnáni k odpovědnosti. Vzpomenu jen na drobek z toho obrovského krajíce. Příkladem třeba 65 milionů vyhozených za nepoužitelné testy autoškoly. Kde je vaše odpovědnost? Jak je možné, že ve státním podniku ČEZ, který byl prvně údajně ve ztrátě, potom byl dotován a najednou, když po finanční injekci je v plusu, dostane ředitel 650 milionů odměn? Je tento člověk tak enormně výkonným mozkem, že má nárok ve státním podniku na takovou odměnu? Ostatně nevěřím, že tyto finance zůstaly v jeho ,,kapse“. Tomu mecenáši, který byl tak štědrý, bylo určitě nějakou drobnou desítkou milionů přispěno na předvolební kampaň, ale to je jen taková úvaha o kolotoči ,,drobnejch“ v naší zemičce. Když prostý člověk vidí, jak jeho nadřízený bezostyšně krade, tak je to přece vzor jednání. Vždyť takové zprávy v tisku doslova rozvracejí republiku a obyčejný člověk ztrácí zábrany.

Promiňte, jestli se mýlím, ale já si nehodlám stále utahovat opasek, aby zbylo dost na zlaté padáky vysokých funkcionářů.

Poslední kapkou, do nebe volající, jsou České aerolinie, vedeme je ke krachu, do ztráty, ale zlatej padák bude asi vyplacen. Místo toho, aby byli špičkoví manageři hnáni k zodpovědnosti za špatně vedený podnik. A co ty miliardy vyhozené do nenávratna, kterými plýtváme na našich nesmyslných vojenských misích v Afganistánu, Iráku apod. Pan Bém prodrbe 800 milionů a je to v pohodě. Jiný pan moudrý udělá chybu a obce chtějí své peníze vrátit a je to logické, protože když občan udělá chybu, tak platí. Přichází na něj exekutor, soudy. Ale nahoře vládne klid a bezvětř&iacut e;. Tedy, když se dostanu na nějaký ředitelský post ve státním podniku, je jedno, jak ho povedu, je důležité vydržet nějakou dobu, potom odejít se zlatým padákem a je rodina zajištěna. Různé správní rady a podobné podvody na lidi, kde utíkají peníze, které si obyčejný člověk rád utrhne od úst. Utáhneme si opasek.

Víte, za minulého režimu jsme šli za sovětským vzorem. Upravená zlidovělá slova kněžny Libuše byla: „Vidím zemi velikou, nad ní hvězda pěticípá a pod ní český národ chcípá.“

Dnes přebíráme různé ekonomické vzory z USA a odjinud. Jen chci připomenout, že úředník, i kdyby byl sebe výkonnější, není ten, kdo tvoří národní důchod a hodnoty. Každý úředník je jen podpůrný prostředek fungujících správních a nebo výrobních celků. Je to výroba a vývoz zboží. To, že si jeden druhému posekáme trávník nebo vypereme košili, to nás neuživí. To, že někoho za majetkovou trestnou činnost zavřeme do kriminálu, nic neřeší, dokud ten, kdo majetkovou škodu spáchal, nebude nucen tuto škodu uhradit, tak je to pořád o ničem. Je vždy dost řešení, zabavení majetku třeba i manželce a dětem, kam byl onen majetek ulit před soudním jednáním.

Další věcí, která se mi moc líbí je, že jste nechali vzniknout víc jak deset zdravotních pojišťoven. Ty si vybudovaly paláce plné zbytečných úředníků a nám najednou nezůstávají peníze na léčení . Za to jste také odpovědni vy, páni politici a poslanci. Lidé odvádějí peníze na své zdravotní pojištění a tyto peníze jsou pojídány ústy zbytečných úředníků a spotřebovávány na jejich paláce.

Výborný nápad je také školné. Ti, kteří vystudovali bezplatně, dnes chtějí zpoplatnit školství. Utáhněte si opasky vy, páni politici a poslanci, aby zbylo dost na studenty. Protože když nám mladí lidé budou utíkat do zahraničí, tak zde nezůstane nikdo, komu to bude myslet a dá tu morálně politicko ekonomicko sociální žumpu jménem Čechy po vás do pořádku.  Jsem řádným občanem této země a nechci platit za takové věci jako je vaše špatná sociální politika státu, kde je systém nastaven tak, že je tu veliká skupina lidí, která nikdy nepracovala, ani pracovat nechce. Často nejsou ani občany naší země. Ani vzdělávat se nechtějí, jestli něco dělají, tak děti a jinak jen nepořádek.

A to je další věc, pořád máme plná ústa demokracie, ale nejsme schopni nazývat věci pravým jménem. Jsme vaším jednáním a mediální masáží tak pokrouceni, že zlodějnám se říká tunel a dotknout se nepřizpůsobivých občanů pravým jménem, tak to je najednou rasismus. Na této myšlenkové deformaci krachuje předem každé řešení tohoto více jak sociálního problému. Stačí si vzít příklad třeba ze Slovenska. Nechci platit obří zásahy policie na fotbalových utkáních, jde o soukromé podnikání klubů a pokud tam někdo přijíždí ne za sportem, ale rvát se, tak ať si kluby najmou a zaplatí ochranu nebo ať nehrají vůbec. Stejně už je to jen o penězích a zase špinavých.

Naše silnice jsou stavěny třikrát dráž než v zahraničí, nekvalitně, začínáte vymýšlet silniční daň, no to je do nebe volající. Já to nechci platit, dejte to k úhradě politikům, poslancům, úředníkům, kteří tyto smlouvy uzavírají. Následně ani nezajistí kontrolu kvality, silnice se klidně opravují už druhým rokem znovu a přitom byly zaplaceny ve vysoké kvalitě. Vy jste na vině, páni politici! Ale to by byl nekonečný výčet toho, co je v této tak krásné zemičce v nepořádku, že by to snad ani nikdo nečetl.

Závěrem chci jen znovu připomenout, že nedlužím nic. Já jsem ty obří dluhy nenadělal a naopak zvažuji žalobu na stát o náhradu těch rozkradených peněz. Páni politici, páni poslanci, vy jste našimi zaměstnanci. Jenže vy znáte lidi jen před volbami, když potřebujete jejich hlasy. Slíbíte plešatým, že jim narostou vlasy. Slíbíte těm, co mají ploché nohy, že jim zvednete klenbu, notorikovi rum za dvě kačky, prostě cokoli. A když je to nutné, zapomeneme na zásady a vyměníme církevní restituce za úspěch prosazení vlastního zájmu, to bylo tak trapné, jako když paní Parkanová pěla ódu na amerického prezidenta. Jak jsem se já v těch chvílích styděl za to, že jsem Čech. Takto rovnou do zadnice a bez trychtýře s vazelínou, no to byla pecka, „Ukázka“ naší národní hrdosti.

Vše má jeden háček, bude nutné v této zemičce změnit ústavu a změnit zákony, aby ani poslanec nebyl nedotknutelný. Pokud neplní své sliby, nechá se korumpovat nebo spáchá trestný čin, musí být postižitelný, jako každý občan této země. O okamžitém odvolání z funkce ani nemluvím, to by mělo být samozřejmé, jako jinde v civilizovaném světě. Ono by bývalo stačilo po revoluci převzít zákony z některé země, ve které to funguje, a okopírovat je. Jenže to by se potom nepodařilo tuto zemi rozkrást.

Zrovna tak trestní právo má ve světě své výborné formy, které stačilo převzít. Občanský zákoník, staré římské právo jsou vzorem pro demokratické země, jen páni Češi vymyslí něco dokonalejšího. Jenže to by se na tvorbě zákonů a jejich dodatcích taková léta nemohlo živit tolik lidí, to jsou také vyhozené prostředky.

Co se týká „toho mého dluhu“, ten by měli zaplatit podílově všichni, kteří tomuto státu vládli v době od vzniku státního dluhu. Lidé si musí uvědomit, že z jejich vydělaných   peněz si stát na daních bere 55-64 % formou různých typů zdanění. Další peníze odvede občan formou daně z nemovitosti a dalších daní. Vše, co si za peníze, které lidem zůstanou,    kupujeme, je již také x-krát zdaněno.

Závěrem podotýkám, že nejsem přívržencem žádné politické strany bez rozdílu barvy a ovoce. Rozlišuji politiky jen na ty špatné, mlčící a pěstující si svá koryta a na ty, kteří to myslí poctivě ( ale těch je v současné politice velmi, velmi málo). Z některých obličejů by se mohl klidně složit orloj. Vždy o volbách ukáží tvář a potom se schovají, aby v dalších volbách učinili to samé. Většinou ta první jmenovaná skupina vykouše ty slušné nebo si je mezi sebe vůbec nepustí.

Začnu věřit v obrat k lepšímu, až začnou páni politici a vlastenci jezdit ve škodovkách a ne v Audi a BMW. Až v této zemi bude přímá volba prezidenta, aby se neopakovala ta ponižující fraška, jaké jsme několikrát byli svědky, a až občan této země bude moci přijít do parlamentu a navrhnout třeba změnu zákona, podobně jako je tomu v Nizozemsku. Až budeme přidělovat občanství podle vzoru třeba Švýcarska, Holandska. Až budou Vietnamci prodávat řádně celně odbavené zboží… A co hlavně, až někdo konkrétně začne vyšetřovat ty nekonečné „národní tunely“, viníci budou pozv&aac ute;ni k odpovědnosti a ponesou následky svých činů úhradou „napáchaných škod“.……………

Pane prezidente, vy znáte odpověď na každou otázku a já mám v něčem velmi nejasnou představu. Proto se Vás takto z pozice obyčejného člověka ptám, myslíte, že lidé budou opět zvonit klíči nebo vezmou do rukou vidle a baseballové hole? Skoro mne děsí zeptat se: „Nebo budou cvakat závěry zbraní?“

Říká se mezi lidmi vtip: Optimista se učí anglicky, pesimista rusky a realista střílet.

Jirka Nekovář ze Žďáru nad Sázavou